Daně z příjmů se dotýkají všech ekonomicky aktivních obyvatel. Právě proto jsou také značným politickým nástrojem. Příjmové daně lze zjednodušeně rozdělit dle plátců, a to na fyzické a právnické osoby. V této části se budeme věnovat dani z příjmu fyzických osob.

Poplatník a předmět daně z příjmů

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob řeší zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění dalších předpisů (ZDP).

Poplatníci

Poplatníkem této daně je fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (to znamená pobývá zde alespoň 183 dnů v kalendářním roce). Daňová povinnost se vztahuje i na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Pokud fyzická osoba nemá bydliště na území České republiky ani se zde obvykle nezdržuje, vztahuje se daňová povinnost pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Předmět daně

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:

• příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),
• příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
• příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
• příjmy z pronájmu (§ 9),
• ostatní příjmy (§ 10).

Základ daně

Příjmy se vždy poníží o výdaje, které jsou prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, případně se uplatní daňové paušály. Pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu je možné jít do záporu (jedná se o tzv. daňovou ztrátu). Tuto daňovou ztrátu mohu uplatnit i v následujících zdaňovacích obdobích (nejdéle však v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřila).

U každého z těchto příjmů se počítá základ daně zvlášť, jde o tzv. dílčí základy (použijí se jednotlivé přílohy k přiznání k dani z příjmů), tyto dílčí základy se následně sečtou a vypočte se daňová povinnost.

Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně (§ 36) ze samostatného základu daně.

Příjmy a daňově uznatelné výdaje

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)

• příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru,
• příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností,
• odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

Příjmyz podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)

• příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
• příjmy ze živnosti,
• příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
• podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (ty patří do § 7) a příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru (ty patří do § 6). Jsou to např. podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého životního pojištění, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček.

Příjmy z pronájmu (§ 9)

Příjmy z pronájmu, pokud nepatří mezi příjmy podle § 6 až 8. Jsou to například příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí) a příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu (ty patří do § 10).

Ostatní příjmy (§ 10)

Jsou to např. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, přijaté výživné a důchody, výhry v loteriích, ceny z veřejných soutěží.

Daň z příjmů a její optimalizace

1. Nezdanitelné části základu daně

Základ daně můžeme ponížit o některé položky, které jsou ze zákona nezdanitelné. Podrobný popis všech těchto částek najdete v § 15 zákona o daních z příjmů. My vám přinášíme seznam těch nejpoužívanějších.

• Dary - jejich hodnota musí přesáhnout 2 % ze základu daně nebo činit alespoň 1000 korun, v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 2000 korun.
• Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru poskytnutého na bytové potřeby – max. ve výši 300.000 korun ročně. Podmínkou je vlastnictví bytu, domu.
• Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem – částka, kterou lze odečíst se rovná celkově zaplaceným příspěvkům sníženým o 6000 korun, max. výše činí 12.000 korun ročně.
• Pojistné zaplacené poplatníkem v kalendářním roce na jeho soukromé životní pojištění – doba trvání smlouvy činí min. 6 let a nárok na čerpání je navázán na dosažení 60 let věku, max. lze odečíst 12.000 korun ročně.
• Členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3000 korun za zdaňovací období.
• Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání – nejvýše do částky 10.000 korun ročně (zdravotně postižení 13.000 korun, těžce zdravotně postižení 15.000 korun).

2. Odečitatelné položky

Základ daně můžeme ještě snížit o položky odečitatelné od základu daně, najdeme je v § 34 zákona o daních z příjmů, jde například o daňovou ztrátu nebo výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje.

3. Výpočet daně

Z tohoto základu vypočteme daň ve výši 15 %.

4. Slevy na dani

Tuto daň můžeme snížit o slevy na dani a daňová zvýhodnění.

Roční sleva na
- poplatníka - důchodce	24 840 Kč 24 840 Kč
- druhého z manželů bez příjmů - držitele ZTP/P	24 840 Kč 49 680 Kč
- poživatele invalidního důchodu pro první a druhý stupeň invalidity	2 520 Kč
- poživatele invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity	5 040 Kč
- držitele průkazu ZTP/P	16 140 Kč
- studujícího	4 020 Kč
Daňové zvýhodnění na dítě - dítě ZTP/P	11 604 Kč 23 208 Kč

zdroj: finance.cz